SVĚTOVÍ
VĚDCI VARUJÍ LIDSTVO
Lidské bytosti a přirozený svět jsou v
konfliktu. Lidská činnost těžce a mnohdy nezvratně poškozuje prostředí a
kritické zdroje. Nepodaří-li se je zvládnout, mnohé z našich běžných postupů
ohrozí budoucnost, kterou bychom si přáli pro lidskou společnost, říši rostlin
a zvířat. Nadto mohou změnit živý svět natolik, že nebude možné uchovat život v
podobě, kterou známe. Chceme-li se vyhnout kolizi, ke které vede náš současný
vývoj, jsou nutné okamžité a zásadní změny.
PROSTŘEDÍ
TRPÍ KRITICKOU ZÁTĚŽÍ
Atmosféra..
Pokles množství ozonu ve stratosféře nás
ohrožuje zvýšeným množstvím ultrafialového záření na zemském povrchu. To může
poškodit nebo usmrtit mnoho podob života. Znečištění vzduchu v blízkosti
zemského povrchu, kyselé srážky, již působí rozsáhlé škody lidem, lesům i
obilninám.
Vodní zdroje..
Bezhlavé vyčerpávání omezených zásob
podzemní vody ohrožuje výrobu potravy a dalších nejzákladnějších lidských
systémů. Výrazné požadavky na zemskou povrchovou vodu vyústily do jejího vážného
nedostatku přibližně v osmdesáti zemích světa, v nichž žije 40% světové
populace. Znečištění řek, jezer a podzemní vody je dalším omezením zásob.
Oceány..
Ničivý tlak na oceány je závažný zejména v
pobřežních oblastech produkujících většinu ryb sloužících k potravě. Celkový
úlovek se v současnosti rovná nebo přesahuje určené maximum udržitelného
výtěžku. Na některých odvětvích rybného průmyslu jsou vidět příznaky zhroucení.
Řeky, odnášející do moře ohromnou zátěž erodované půdy, rovněž odnášejí
průmyslové, městské, zemědělské a dobytkářské odpady - některé z nich toxické.
Půda..
Pokles úrodnosti, jenž vede k rozsáhlému
opouštění zemědělské půdy, je hromadný vedlejší důsledek současného provozování
zemědělství a dobytkářství. Od r. 1945 bylo zničeno 11% povrchu země, na němž
je rostlinný porost. To je plocha větší než Čína s Indií společně. Výroba
potravin na jednoho člověka v mnoha částech světa klesá.
Lesy..
Rychle ničeny jsou tropické deštné pralesy,
stejně jako jiné tropické lesy a lesy mírného pásma. Při současné rychlosti
ničení zaniknou některé ohrožené druhy lesa v průběhu několika let a většina
tropického pralesa zanikne před koncem příštího století. S nimi vyhyne velký
počet druhů rostlin a zvířat.
Druhy života..
Zvláště závažná je ztráta noha druhů
života, která v r. 2100 může dosáhnout třetiny všech dnes žijících druhů. S
nimi ztrácíme možnosti využití v lékařství a dalších oborech, stejně jako
podíl, jímž genetická rozmanitost podob života přispívá k odolnosti světových
biologických soustav i k ohromující kráse země samotné.
Mnohá z těchto poškození jsou trvalá nebo
nezvratná na celá staletí. Přídatnou hrozbou se zdají být další procesy. Půst
množství atmosférických plynů pocházejících z lidské činnosti, včetně oxidu
uhličitého uvolňovaného spalováním fosilních paliv a odlesňováním, může v
globálním měřítku změnit klima. Předpovědi globálního oteplování jsou ještě
nejisté - rozsah důsledků se odhaduje od snesitelných po velmi vážné - možná
rizika však jsou značně velká.
Naše obrovské poškozování vzájemně
propojené sítě světového života by mohlo ve spojení s poškozením prostředí
daným odlesněním, ztrátou druhů a změnou klimatu spustit rozsáhlé nepříznivé
změny včetně nepředvídatelného zhroucení kritických biologických soustav,
jejichž interakcím a dynamice rozumíme jen nedokonale.
Nejistota v odhadu rozsahu těchto důsledků
není omluvou pro sebeuspokojení nebo odkládání toho, co této hrozbě může čelit.
Populace..
Země je konečná. Konečná je i její
schopnost vstřebat ničivé odpady, pevné i tekuté. Konečná je její schopnost
dávat potravu a energii. Konečná je i její schopnost postarat se o rostoucí
počet lidí. Mnohým mezím Země se přibližujeme rychle. Současná ekonomická praxe
poškozující prostředí jak v rozvinutých tak v rozvojových zemích nemůže pokračovat
bez rizika nenapravitelného poškození životadárných světových systémů.
Tlak podmíněný nekontrolovatelným růstem
populace klade na svět přírody požadavky, které mohou zastínit jakoukoli snahu
o dosažení udržitelné budoucnosti. Máme-li zastavit ničení našeho prostředí,
musíme přijmout, že tento růst má meze. Odhad Světové banky uvádí, že se
světová populace na počtu menším než 12,4 miliardy lidí nezastaví, což je téměř
trojnásobek dnešního počtu 5,4 miliardy. Již v této chvíli však jeden z pěti
lidí žije v absolutní bídě, aniž by se dostatečně najedl, jeden člověk z deseti
trpí těžkou podvýživou.
Do chvíle, v níž ztratíme možnost tyto
hrozby, před nimiž stojíme, odvrátit, zbývá nanejvýš jedno nebo několik
desetiletí. Ztratíme-li tuto možnost, další vyhlídky lidstva se nezměrně
zmenší.
Varování..
My, níže podepsaní starší členové světové
vědecké obce, varujeme lidstvo před tím, co má před sebou. Máme-li se vyhnout
obrovské lidské bídě a nemáme-li na této planetě nezvratně zmrzačit svůj
globální domov, jsou nutné velké změny ve způsobu, jímž jsou země a život,
který na í je, spravovány.
Co musíme udělat..
Je nutné současně ovlivnit pět nerozlučně
propojených oblastí:
1. Činnosti poškozující prostředí se musí
uvést pod kontrolu, jejímž smyslem je obnovení a ochrana celistvosti systémů
světa, na nichž jsme závislí.
Abychom omezili tvorbu skleníkových plynů a
znečištění své vody a vzduchu musíme například přejít od fosilních paliv k méně
poškozujícím nevyčerpatelným energetickým zdrojům. Přednost musí získat vývoj
malých a snadno zaveditelných energetických zdrojů, odpovídajících potřebám
třetího světa.
Je nutné zastavit odlesňování, poškozování
a ztráty zemědělské půdy, ztráty suchozemských a mořských rostlinných i
živočišných druhů.
2. Zdroje s klíčovým významem pro lidské
blaho je nutné spravovat efektivněji.
Vysoké prvenství musí získat využití
energie, vody i dalších materiálů, je nutné rozšiřovat recyklaci a konzervaci.
3. Musíme stabilizovat populaci. To bude
možné jedině tehdy, jestliže všechny národy poznají, že věc vyžaduje
zdokonalení sociálních a ekonomických podmínek a přijetí účinného vědomého
plánování rodiny.
4. Musíme omezit a nakonec vyloučit bídu.
5. Musíme zajistit rovnost pohlaví a
garantovat kontrolu žen nad svými vlastními rozhodnutími o tom, zda budou nebo
nebudou mít děti.
Rozvinuté národy jsou v dnešním světě
největšími znečišťovateli.
Chceme-li snížit tlak na zdroje a světové
životní prostředí, musíme svou nadměrnou spotřebu omezit ve značném rozsahu.
Podpora a pomoc rozvojovým národům je závazkem národů rozvinutých, protože
pouze rozvinuté národy mají k řešení těchto úloh finanční zdroje a technické
dovednosti.
Jednání na základě těchto poznatků není
altruismus, ale osvícené sobectví. Ať už jsme průmyslově rozvinutí či nikoli,
všichni jsme v jediném záchranném člunu. Žádný národ se nevyhne poškození,
budou-li porušeny globální biologické soustavy. Žádný národ neunikne srážkám o
ubývající zdroje. Nestabilita životního prostředí a ekonomiky nadto způsobí
hromadné přesuny obyvatelstva s nevypočitatelnými důsledky, které stejně postihnou
jak rozvojové tak rozvinuté státy.
Rozvojové národy si musí uvědomit, že
poškození životního prostředí je jednou z nejvážnějších hrozeb, kterým čelí, a
že pokusy o oslabení této hrozby selžou, nezvládnou-li svou populaci. Největším
nebezpečím se stává past tvořená spirálou poškozování životního prostředí,
bídou a neklidem vedoucím ke zhroucení sociálnímu, ekonomickému i ke zhroucení
životního prostředí.
Úspěch v této globální snaze bude vyžadovat
zásadní omezení válek a násilí. Zdroje, které jsou dnes věnovány na přípravu a
vedení války - překročily 1000 miliard amerických dolarů ročně - budou
mimořádně potřebné pro nové cíle a měly by být zaměřeny na nové výzvy.
Je zapotřebí nového postoje - nové etiky -
směřující k zacílení naší odpovědnosti na péči o sebe a zemi. Musíme pochopit,
že možnosti země uživit nás jsou omezené. Musíme pochopit její křehkost.
Nemůžeme dovolit její další pustošení. Tato etika musí motivovat velké hnutí,
přesvědčit neochotné vůdce, neochotné vlády a neochotné lidi, aby nutné změny
udělali sami.
Vědci, uveřejňující toto prohlášení,
doufají, že dosáhne a ovlivní lidi všude.
Potřebujeme pomoc mnoha lidí.
Potřebujeme pomoc světové vědecké obce -
přírodovědců, stejně jako vědců pracujících ve společenských vědách, ekonomii a
politologii.
Potřebujeme pomoc vůdců světového obchodu a
průmyslu.
Potřebujeme pomoc vůdců světových
náboženství a potřebujeme pomoc všech lidí na světě.
Žádáme všechny, aby se k nám v tomto úkolu
připojili.
Podepsáno více než 1500
vedoucích světových vědců, mezi nimi 98 nositelů Nobelovy ceny.
UNION
OF CONCERNED SCIENTISTS
2
Brattle Square
Cambridge, MA 02238
617-547-5552
02238-9105, USA
(PŘEKLAD FRANTIŠEK
KOUKOLÍK)
[Zpět]